Doufám, že až jednou budu mít svůj dům (pokud to nebude byt), tak tam budu mít něco takového. Je to fantastické! Nebo třeba nějakou tajnou místnost, kde tohle bude. Jako na druhém obrázku. 
♥
↓ Tohle je prostě skvělý! A potom tam mít takovou místnost ↑ ♥
Tahle báseň z Perks…
Je neskutečná.
Na žlutý papír se zelenými linkami napsal báseň, kterou nazval „Chops“, protože tak se jmenoval jeho pes a právě o něm ta báseň byla. Učitel ji ocenil jedničkou a zlatou hvězdou a jeho máma ji pověsila na dveře od kuchyně a četla ji všem příbuzným. Téhož roku vzal otec Tracy děti do zoo a v autobuse jim dovolil zpívat. Narodila se mu sestra s malinkými nehtíčky a téměř žádnými vlasy. Táta s mámou se často líbali a děvče od naproti mu poslalo valentýnku podepsanou několika křížky. Musel se zeptat táty, co ty křížky znamenají. Táta ho každý večer ukládal do postele a ani jednou nevynechal.
Na bílý papír s modrými linkami napsal báseň, kterou nazval „Podzim“, protože zrovna taková roční doba byla a báseň byla o ní. Učitel ji ocenil jedničkou a požádal ho, aby se vyjadřoval jasněji. A máma ji na dveře od kuchyně nikdy nepověsila, protože byly nově natřené. Od jiných dětí se dozvěděl, že otec Tracy kouří doutníky a nedopalky nechává na lavici a že občas vypálí díru. Téhož roku dostala jeho sestra brýle s tlustými skly a černými obroučkami a děvče od naproti se smálo, když jej pozval, aby se s ním šlo podívat na Santu. Od dětí se dozvěděl, proč se jeho máma s tátou tolik líbají. A táta ho už nechodil večer ukládat do postele a byl naštvaný, když ho o to s brekem prosil.
Na papír vytržený ze sešitu napsal báseň, kterou nazval „Otázka nevinnosti“, protože právě na to se chtěl zeptat své dívky a právě o tom ta báseň byla. Učitel ji ocenil jedničkou a zvláštně si ho měřil. Jeho máma ji na dveře od kuchyně nikdy nepověsila, protože jí ji neukázal. Téhož roku otec Tracy zemřel a on zapomněl konec Apoštolského vyznání. A přistihl sestru, jak to dělala s jedním klukem na verandě za domem. Táta s mámou se nelíbali, dokonce spolu ani nemluvili. Děvče od naproti nosilo tolik make-upu, že se často rozkašlal, když jej líbal. Ale stejně jej líbal, protože tak se to přece dělá. A do postele se ukládal sám ve tři ráno, zatímco táta hlasitě chrápal.
Proto na zadní stranu hnědého papírového pytlíku napsal báseň, kterou nazval „Absolutní nula“, protože právě o tom ta báseň byla. Sám si ji ocenil jedničkou a pak se řízl do obou zápěstí a báseň pověsil na dveře od koupelny, protože tentokrát měl pocit, že by až do kuchyně nedošel.
